Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O broučkovi bez tykadel aneb Nástrahy výtvarného umění

8. 02. 2013 18:31:59
Umíte malovat? Já teda vůbec ne. Ale o tom až později. Nejdřív vám povím o někom, kdo malovat umí.

Někteří z vás už tuší, že řeč bude o mé nadané neteřince Kajče (nadaná ve všech směrech je samozřejmě po tetě, ale to je snad zbytečné zdůrazňovat, to jste si milí čtenářové jistě už dříve všimli). Takže toto nadané robě projevuje svůj výtvarný talent prakticky již od kolébky. Prarodiče například vlastní rané dílo mistryně (cca 3,5 let věku), kde je zpodobněna mistryně společně se svými prarodiči. Tento pastel byl již tehdy ohodnocen babičkou jako dílo hodné zarámování a zdobí "hlavní" zeď v obýváku. Budiž uvedeno na pravou míru, že ne snad že by babička již tehdy rozpoznala genialitu výtvarného nadání vnučky, důvodem vystavení byl spíše fakt, že děděček je zpodobněn ve tvaru téměř jakési larvy (no téměř... larva jak vyšitá, co si budeme namlouvat) se dvěma nožičkami (zahnutými fajfkami pod tělem), což způsobuje nejen u babičky, ale prakticky kromě dědečka u všech obdivovatelů záchvaty smíchu a zlepšení nálady kdykoliv se díla dotknete pohledem.

Na druhou stranu musím říct, že dítě se nám během dalších zhruba tří let ve výtvarné činnosti nijak markantně nezlepšovalo. Já například vlastním klenot z loňského léta, který jsem si po velké domácí bitvě jednotlivých členů rodiny ukořistila pro sebe. Bitvu jsem vyhrála dokonalým převálcováním oponentů ujištěním, že nebýt mě a mého obdivného výkřiku: "Kájí, to je krásnej divočák," nikdy bychom se pravděpodobně nedozvěděli, že vyobrazena je mezi smrčky (ty jsou provedeny precizně) veverka.

A pak se něco zlomilo...

Zřejmě vědoma si, zatím osaměle, svého nesporného nadání, začala Kajča všechna svá díla podepisovat. Impulsem k tomuto bylo jí zaslechnutí kohosi, jak pronáší větu: "Jak je starej, tak je blbej," a ihned si tuto upravila pro své potřeby. Kromě věnování tedy zdobí nyní každý výtvarný počin podpis: "Jak je Káje sedm let".

A definitivní potvrzení jejího talentu přinesla soutěž ke 100. výročí narození Jiřího Trnky. Naše Kája totiž vyhrála! Za celý jeden pražský obvod! Mezi všema prvňáčkama a druhákama!

broucek_res.jpgNamalovala broučka Trnku. Ono je to složitější... Nějak nepochopila výklad a myslela si, že ti krásní loutkoví broučci jsou taky jeden Trnka. Ale bylo jí divný, že by měl mít pán tykadla, tak namalovala broučka bez tykadel. Ale je krásnej :-)

Takže nám teď celý rodině padla brada a dohadujeme se po kom to dítě je. Po mně, přiznávám, toto nadání mít nemůže (ale u nás doma to neříkejte, to jenom mezi námi), ledaže bych byla skrytý talent. Do svých 45 let umím namalovat akorát husu jedním tahem. Nedávno byla v práci na videu upoutávka, že se hledá mezi zaměstnanci kreslíř typu Mareše. Oslovila jsem svého kolegu, že bych se klidně mohla přihlásit a ozřejmila mu svoji dovednost s husou. Chvíli zasněně hleděl na upoutávku (zřejmě si představoval, jak probíhají naše talentové zkoušky), neboť vzápětí kontroval: "Pudu s tebou, já umím piču a květináč."

My jsme na tom totiž výtvarně dost špatně celá rodina. Dalo by se říct, že jsem se svojí husou málem rodinný Leonardo da Vinci. Takže ačkoliv si s přehledem přivlastníme veškeré Kajčiny kladné vlastnosti a dovednosti (švagr si nedávno posteskl, že to vypadá, že po něm má akorát to, že se štítí cizí lžičky), tady jsme opatrnější. Zkrátka jsme jednou museli sklopit hlavu a přiznat, že tohle nadání má Kajča z rodiny švagra, neboť zde se vyskytovali a vyskytují jedinci s velkým výtvarným nadáním, které bylo i všeobecně uznáno.

Když jsem líčila Kajčin úspěch v práci kolegyni, rozpovídala se o svých dětech a o tom, že dcerka navštěvovala už v předškolním věku jakýsi kroužek Barvínek, kde se malé děti učí malovat. A že to dcerku ohromně bavilo. A když jednou měly namalovat, co se jim líbilo v létě o prázdninách, že jim to pak paní učitelka malování jakousi technikou přenese na tričko, které budou moci nosit, tak jedno asi tříleté děvčátko se pochlubilo výtvorem hodným mistra. Paní učitelka malování se, poté co popatřila na list papíru (kam se hrabe Ringo Čech se svými obdivujícími zvířátky), jenom nesměle zeptala: "Co to je?" a byla mile ujištěna, že: "Šluníško, žíkal to děda, když šme byli na plochážče. Bylo namalovaný ve vsi na vlatech."

*

Věnováno všem "účinkujícím", Verunce, která měla včera svátek, Jirkovi, který má dnes narozeniny a mé tetě, dnes je to 20 let, co s námi není (http://ivanavavrinova.blog.idnes.cz/c/83882/Z-tebe-bude-virtuos.html)...

Autor: Ivana Vavřinová | pátek 8.2.2013 18:31 | karma článku: 11.73 | přečteno: 372x

Další články blogera

Ivana Vavřinová

Vánoční kráva

Tak vám chci jenom připomenout, že Vánoce jsou už teda v plným běhu. Alespoň v obchodech, jak jsem si stihla všimnout...Včera jsem byla posedět s kamarádkou, neboť slavila v květnu padesátiny, takže jsme to konečně šly oslavit.

6.11.2015 v 12:32 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 567 | Diskuse

Ivana Vavřinová

100 km pěšky za jediný den

Včera večer mi přišel mail od mého spolužáka, kde stálo:

14.3.2015 v 16:16 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 557 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 327 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 833 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 739 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2485
Za nemnoho let mi bude padesát. Cítím se mladá a jsem plná optimismu, že mě v životě čeká ještě spousta hezkých zážitků. A protože jsem jich dosud zažila hodně a nechci na ně zapomenout, chytám je a píšu do tohoto blogu...


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.