Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokerová tvář

4. 02. 2013 18:48:18
Roky mi křídla stříhaj, já stále hledám zem a stáj, kde čeká můj kůň. Slova co se mnou líhaj stále míň upřímný se zdaj, jak špinavá tůň... (Jan Brož) ******************************************************************************************

Setmělý pokoj zalévala jenom zář monitoru a vzduchem se neslo tiché klikání myši a šustění karet.

"Jóóóóóó! Jáááuuu! Je to tam!" vykřikla Hanka a vyskočila radostí ze židle, "já ti to říkala, že mám dvě dámy," dodala ještě směrem k monitoru a vyplázla na něj rozjařeně jazyk.

"Dneska končím," mumlala si polohlasně, drbala si čerstvý škrábanec na stehně a očima pátrala kam se schoval Čenich. Byl to kocourek, bílý s šedivým mourováním, takový - jak s oblibou říkala - ťulpas, bojácný a lekavý. V okamžiku jejího radostného výbuchu zaťal drápky, vyskočil z jejího klína, kde celou dobu lenivě sledoval její dnešní pokerovou jízdu a pak už viděla jen mihnout se bílé tělo směrem k ložnici. Za futry opatrně vykukovaly bílé fousky a zelené oči kočičího stvoření.

"Tak pojď, Čeníšku, vypneme to a jdeme spát, natáhla se pro kocoura, vyzvedla ho do náruče a něžně ho pohladila po huňatém břiše. Druhou ruku natáhla po myši, aby vypnula poker v počítači. Před chvílí se vyměnilo několik hráčů u stolu a právě se rozdávalo na novou hru. Vzápětí naskočil v okně chatu pozdrav: "ahoj hani, viděl jsem konec, to bylo pěkný, cos předvedla :-)". Ve svém zaujetí hrou si vůbec nevšimla, že se mezi novými hráči objevil i Jarek. Bylo dost pozdě. Myslela, že se dneska už neukáže. Potkali se tady náhodou asi před měsícem a od té doby se "hledali" kdykoliv se připojili ke hře. Mezi tisícovkami anglicky mluvících hráčů byla jejich konverzace vítaným zpestřením.

Vzkazy psané pouze malými písmeny, včetně jmen, tím to vlastně všechno začalo. Když odpovídala na zdvořilostní pozdrav (poté co zaznamenal, že s ním u jednoho pokerového stolu sedí češka), napsala: "ahoj jarku". Později přiznal, že ho to zaujalo, nebyl zvyklý vídat své jméno psané na začátku malým písmenem.

Přestávky mezi jednotlivými hrami, kdy složili špatné karty, vyplnili rozhovorem na chatu. Postupně se dozvídala informace z jeho soukromého života. Že je vdovec, má tři dospělé děti, už nějaký ten pátek si užívá všech výhod i nevýhod důchodového věku. Že žije v malém domku na polosamotě na opačném konci republiky a do svého městského bytu se vrací pouze sporadicky. Hned druhý večer si vzájemně vyměnili fotky přes mail, říkal aby si viděli u toho povídání do očí. Překvapoval ji svými znalostmi, zájmy a zálibami, svými názory a postoji. Překvapoval ji i - na tomto místě nečekaně - nepovrchními rozhovory a ačkoliv jí byla protivná přílišná zvědavost, toužila se o něm dozvědět ještě daleko více. Na oplátku mu odpovídala na jeho otázky a dalo se říct, že po měsíci o sobě navzájem věděli víc, než o některých svých letitých známých.

Včera přiznal, že si hraním pokeru nejen krátí dlouhou chvíli, ale snaží se i cvičit mozek, aby nezakrněl. Obavu z nepříjemností, které s sebou přináší stárnutí, dosud neprozradil. Působil spíš šťastně bezstarostným dojmem pohodáře.

Uvědomila si, že pociťuje intenzivní pocit radosti z toho, že se dnes přece jenom objevil. Už se chtěla zeptat co ho zdrželo, když v okně chatu naskočil další vzkaz: "byl jsem dneska trénovat. a trošku jsme s klukama ("klukům", jak už zjistila, je notně přes šedesát) probírali politiku. už jsem se bál, že tě tady nechytím :-)"

"zítra jedu k vám na moravu, budu v brně okolo devátý, do oběda mám nějaký vyřizování, ale odpoledne mám celý volný, mohli bychom se sejít. ani jsem nečekala, že se to povede tak brzy :-)" odepsala rychle a nedočkavě vyhlížela odpověď.

" to je bezvadný! takže ve dvě obligátně na čáře?"

"jasný, ve dvě :-) moc se na tebe těším. jdu rychle spát, ať jsem zítra svěží :-) ahoj a dobrou noc :-)"

"dobrou noc, taky se na tebe moc těším :-)"

Usmála se, ještě chvíli se dívala, jestli se na chatu neobjeví další zpráva a pak se odhlásila. Dneska snad ani samou radostí neusne. Už dávno si přiznala, že se zamilovala. A už dávno to přiznala i jemu. Přesně v ten moment, kdy si uvědomila, že více jak dvacetiletý věkový rozdíl pro ni nic neznamená. Tedy neznamená ve smyslu, že by jí vadilo, že je o tolik let mladší. Výborně si rozuměli, smáli se ve stejných chvílích a byli při stejných situacích rozčarovaní, znechucení, nebo naopak nadšení. Když k sobě skládala pro a proti, uvědomila si, že ji bolestně zasáhla jediná myšlenka: škoda, že nejsme oba!!! o pár let mladší, měli bychom víc času...

*

Zaparkoval svůj automobil dostatečně daleko od centra a pomalu vykročil k místu setkání. Potichu si broukal písničku, kterou slyšel před chvílí z rádia.

"Roky jsou čím dál kratší právě když dostávám tu chuť žít každej den dýl..."

Bloumal ulicemi, nechvátal... Ještě kousek, až vyjde za další roh, uvidí na místo, kde by měla stát ona. Hanka se stala zářivým středobodem jeho života. Byla tak plná pozitivní energie, že ho dokázala nakazit svým smíchem i sklonem k rošťárnám. Brzy poté, co se s ní seznámil, si musel přiznat, že ačkoliv se po smrti své ženy stal zapřísáhlým starým mládencem a ačkoliv méně či více otevřených nabídek k navázání vztahu od různých žen měl dá se říct až dost, byla jedinou další ženou, se kterou si dokázal představit každodenní všední život. Byla klidná, milá a nekonfliktní. A dnes ji poprvé uvidí, poprvé se jí bude moci dotknout, nemohl se dočkat až si vzájemně podají ruku a podívají se sobě do očí, poprvé uslyší její hlas.

Sice si stále trpce uvědomoval, že je o více jak dvacet let starší, než ona, ale protože na svůj věk nevypadal, ani se na něj necítil, naopak cítil se fit zdravotně i psychicky, věřil že by v dobré kondici mohl prožít ještě mnoho let.

Usmál se a rázně obešel roh domu...

Stála tam, trochu bokem, takže ho ještě nezahlédla, hlavu mírně skloněnou ke straně a očima těkala kolem sebe. Měla výraz vystrašeného ptáčete a zároveň srdnatě vystrčenou bradu. Její vzhled a mládí, měkký pohled jejích očí, to vše ho zasáhlo jako facka. Hlavou mu proletěl zoufalý výkřik svědomí: "Tohle ne! To nemůžeš!" Uvědomil si, že se mimoděk přikrčil pod ostrým atakem bolesti a poznání. Pomalu kráčel dál, teď už ho uviděla i Hanka, opatrně se usmála a vykročila mu vstříc. Dívali se vzájemně do očí, v jejích četl radost, v jeho se zračil smutek a bolest. A už stála přímo před ním, zvědavě si ho ještě jednou prohlédla, aby se ujistila, že je to on a potichu řekla: "Ahoj. Já jsem Hanka."

Toužil ji k sobě přivinout, políbit, vzít za ruku a odvést domů a už nikdy nebýt bez ní, místo toho nasadil tvář hráče pokeru a odpověděl: "Promiňte, ale vy jste velice krásná a mladá, asi jste si mě s někým spletla".

Ve chvíli, kdy ji míjel, zahlédl, jak zmatek v jejích očích střídá bolestné pochopení, ještě se otočil, usmál se na ni a odcházel pryč.

Autor: Ivana Vavřinová | pondělí 4.2.2013 18:48 | karma článku: 11.95 | přečteno: 530x

Další články blogera

Ivana Vavřinová

Vánoční kráva

Tak vám chci jenom připomenout, že Vánoce jsou už teda v plným běhu. Alespoň v obchodech, jak jsem si stihla všimnout...Včera jsem byla posedět s kamarádkou, neboť slavila v květnu padesátiny, takže jsme to konečně šly oslavit.

6.11.2015 v 12:32 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 567 | Diskuse

Ivana Vavřinová

100 km pěšky za jediný den

Včera večer mi přišel mail od mého spolužáka, kde stálo:

14.3.2015 v 16:16 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 557 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 327 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 833 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 739 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2485
Za nemnoho let mi bude padesát. Cítím se mladá a jsem plná optimismu, že mě v životě čeká ještě spousta hezkých zážitků. A protože jsem jich dosud zažila hodně a nechci na ně zapomenout, chytám je a píšu do tohoto blogu...


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.