Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blog proti konci světa

21. 12. 2012 0:01:02
Musím o tom napsat a přitom mi došla slova... Možná stačí napsat jen: "The Tap Tap"!!!

Dnešní večer se až nečekaně vydařil. Stačilo jenom zapnout televizi a chvíli poslouchat... Koncert proti konci světa.

A teď cítím potřebu se alespoň nějak odvděčit, nějak poděkovat a zkusit alespoň nepatrně vrátit radost a krásné pocity. Zkrátka: chci složit poklonu všem členům kapely včetně výborného a velmi vtipného moderátora. Upřímně, holky a kluci: nepamatuju se, kdy naposled se mi stalo, že bych s takovým nadšením tleskala, smála se, zpívala a tančila si jen tak radostí u televize. Chvílemi jsem jenom nevěřícně zírala a štípala se do ruky, jestli se mi nezdáte... A chvílemi se zamyslela...

Energie, která přímo sálala z pódia prostoupila skrz obrazovku až ke mně domů. Bylo mi najednou krásně, milo, radostně a přitom i trošičku smutno. Přemýšlela jsem nad tím, jak možná malicherné se můžou zdát moje problémy lidem, kteří žijí s různými formami postižení a jak asi opravdu malichernými jsou. S čím vším se musí potýkat denně oni a o co složitější je pro ně snažit se žít plnohodnotný život. A bylo mi krásně z toho, když jsem viděla, že těmhle lidičkám se to daří s naprostou noblesou a neuvěřitelnou živočišností.

Mrzelo mě jenom jediné: že nejsem přímo "v kotli", že si nemůžu vyřvat hlasivky abych pochválila každou písničku, že se nemůžu po koncertu sebrat a jít poblahopřát všem osobně k tomu parádnímu výkonu, že nebudu mít tu čest podat jim ruku a říct do očí slova uznání.

A tak Vám milé holky a kluci s obrovským respektem a pokorou píšu alespoň toto krátké vyznání. Přijměte můj dík, můj hluboký obdiv a přání, aby Vám v životě bylo stejně příjemně a milo jako bylo dneska večer mně, když jste mě bavili i dojímali zároveň a abyste radost nejen uměli rozdávat, ale měli i někoho, kdo ji bude dávat Vám. A ať Vám to hraje a zpívá pořád líp a líp, protože já už po dnešku vím, že žádný konec světa se nekoná, tohle byla síla, před kterou se musí sklonit celý vesmír ;-)

Děkuju za to, že můžu jít zase trochu pokorněji dál životem...

A přeju NÁM VŠEM krásné Vánoce...

Autor: Ivana Vavřinová | pátek 21.12.2012 0:01 | karma článku: 9.17 | přečteno: 729x

Další články blogera

Ivana Vavřinová

Vánoční kráva

Tak vám chci jenom připomenout, že Vánoce jsou už teda v plným běhu. Alespoň v obchodech, jak jsem si stihla všimnout...Včera jsem byla posedět s kamarádkou, neboť slavila v květnu padesátiny, takže jsme to konečně šly oslavit.

6.11.2015 v 12:32 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 560 | Diskuse

Ivana Vavřinová

100 km pěšky za jediný den

Včera večer mi přišel mail od mého spolužáka, kde stálo:

14.3.2015 v 16:16 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 978 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Prý frčí vybělené frndy

Když jsem slyšela poprvé, že nejnovějším hitem v péči o krásu ženy je nechat si vybělit vagínu, myslela jsem, že je to nějaký vtip. Ale vypadá to, že to myslej vážně.

26.7.2017 v 21:21 | Karma článku: 21.94 | Přečteno: 1666 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když se řekne puberta – taky se vám orosí čelo?

Taky jste někdy v dospívání zapřemýšleli nad tím, zda vaši rodiče jsou ti vaši, když najednou po vás furt něco chtějí anebo vám furt něco zakazují a hodně toho nedovolí?

26.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 214 | Diskuse

Olga Pavlíková

US army bez transsexuálů

Trump vykázal transgenderové osoby ze všech služeb v armádě, Obama jim tam před ním naopak uplatnění umožnil.

26.7.2017 v 19:35 | Karma článku: 25.64 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jana Slaninová

Hirudoterapie: Leží tam lidi pokousaní pijavkami

Mám den dovolené, protože pijavkování se posledně u mého muže projevilo několikahodinovým vytékáním "krve". Že se jedná o krevní plazmu obarvenou krví, která tvoří rosolovité sraženiny a čistí tělo, jsem se dozvěděla dnes.

26.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 266 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání II - Rumunsko

Uz jsem o něm letos psala, ale tak nějak se to vybavuje znovu. V 80. letech jsme se vydali i do Rumunska. V Bulharsku u moře jsme už byli, v NDR též, tak tentokrát na Mamaiu. Opět vlakem. A opět do hotelu. Jmenoval se Doina.

26.7.2017 v 18:06 | Karma článku: 11.42 | Přečteno: 262 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2500
Za nemnoho let mi bude padesát. Cítím se mladá a jsem plná optimismu, že mě v životě čeká ještě spousta hezkých zážitků. A protože jsem jich dosud zažila hodně a nechci na ně zapomenout, chytám je a píšu do tohoto blogu...

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.